Plán

Občas slýchám posměšně laděné vzpomínky starší generace a poznámky typu „to byli ale blbci“ mladší generace týkající se plánovaného hospodářství východního bloku. K tomu si přidám náhled do jakékoliv „učebnice“ dějepisu a ekonomie, kde se píše, že plánované hospodářství je nefunkční a kdo si myslí opak je blbec. Člověk by si řekl, že na tom něco je.

No a pak si otevřu noviny, kde se píše o propadu akcií společnosti XY, protože nedosáhla očekávaného zisku, pak tam píšou taky o tom, že země Z už nemůže vydat státní dluhopisy, protože by neunesla jejich úrokovou míru, která dramaticky stoupla po zveřejnění výsledků hospodaření země Z, která nedosáhla očekávaných výsledků. Pak se ještě v novinách uveřejňují rozhovory s úspěšnými podnikateli roku, kteří dosáhli lepších, než očekávaných zisků, a taky se tam píše o nějaké děvce od světských, která se poblila na večírku.

Pracuji v možná nejtržnější, nejkapitalističtější, nejsvobodnější a nejzápadnější instituci dneška – v bance. Přibližně třetina mé mzdy je stejně jako u ostatních zaměstnanců – kolegů závislá na splnění plánu zisku. Uvnitř banky se vedou polemiky pracujících s představiteli vedení o plánu, diskutuje se o nastavení plánu, diskutují se zlepšovací návrhy vedoucí k dosažení a překonání plánu, tajně se hovoří o tom, že plány nám určuje západní vlastník banky, a spousta příkladných stachanovců se bije v prsa a slibuje překonání plánu o tisíc procent a tak podobně.

Odhlédnuto od faktu, že žijeme ve společnosti tvořené jedinci, kteří existují jenom pro plány zisků, zůstávám v rozpacích, jak se to má s tím rozdílem mezi plánovanou a neplánovanou ekonomikou, a doufám, že nejmladší generace jednou o našich dnech bude říkat, že to bylo tehdy, kdy jejich předkové degenerovali do stádia vyplánovaných mozků, které na všechny strany vykřikovali, že plány nejsou a nebudou, protože plány jsou historií potvrzený omyl, s takovou vervou, až si z toho poslintali plány na pracovních stolech.

Na začátku téhle glosy to vypadalo, že budu obhajovat zašlé zřízení, ale o to mi nešlo, to je mi fuk, mě jde o to, ukázat absurditu dneška, kdy se plánovači v bankách a v novinách na rozdíl od plánovačů minulosti už ani nesnaží ty blitky o plánech podávat na určité úrovni (logické a kulturně-společenské), a kritiku plánovaných ekonomik minulosti jsem ještě nikde neviděl založenou na porovnání s plánovanými ekonomikami dneška, s vysvětlením, proč jsou dnešní plány lepší, a třeba jaký byl a je historicko-společenský kontext minulých a dnešních plánovaných ekonomik. Rovnou říkám, že pokud plánovač není schopen vysvětlit proč plán, proč splnit plán a proč je to lepší než nesplnit plán, a ještě k tomu popírá, že by dneska existovalo plánované hospodářství, protože se ukázalo, že naplánované hospodářství je nefunkční výmysl, tak je to u mě vyplánovanec.

Považuji za blbost, marnit čas diskuzemi o plnění či neplnění plánu, když nedokážu říct, proč vůbec nějaký plán je, a šťastný je ten, koho ani nenapadne na něco takového se ptát.

BB

18 V 2011