Nedůchod

Snad každý z nás zaregistroval nekončící debaty o „důchodové reformě“, která dle mého není ničím jiným, než formou pro občany přijatelného sdělení, že část jejich výdělků, které státu odevzdají, jsou a budou určeny na jiné veřejné potřeby, než je výživa důchodců. Navíc je z mediální prezentace možné mezi řádky číst, že „jiné veřejné potřeby“ je akorát zástěrka pro úplné nechápavce, protože ve skutečnosti si to samozřejmě rozkradou nejagresivnější a morálně nejpokleslejší jednotlivci. Nakonec se ale docela těším na to, jak budou na na svobodný kapitalismus svobodné Evropy nadávat nedůchodci, kteří pod dojmem svobodného hlasu Svobodné Evropy v 89‘ zvonili klíčema, a v sedmdesáti zjistí, že můžou zcela svobodně umřít hlady, a to pokud možno v souladu s nějakým svobodným euronařízením o svobodné eutanazii svobodných eurodůchodců.

Nechci, aby moje litánie vyzněla jako euroskeptická kritika zoufalého mladého socialisty, naopak, já se těším z toho, že se věková hranice odchodu do důchody posune na nejméně 106 let, genderově korektně pro ženy i pro muže, a budu tak mít dost času ve svobodném tržním světě vydělávat na výživu dětí a rodičů mých i cizích, a na příspěvek do fondu vzájemného rozkradení.

Ale možná se úplně pletu, protože vývoj společenského celku nabral správný směr, jen tomu dobře nerozumím, a jednou bude veškeré jídlo zadarmo a bez práce, a každý si bude moct nasmažit řízků z recyklovaných pet lahví kolik bude chtít...

BB

16 V 2011