Expedice Krušná hora 2009

2009

Pátek, 13.listopadu

Dnešním dnem se započala historie Expedice Krušná hora 2009. Z důvodu co nejpřesnějšího zachycení tohoto okamžiku budoucím generacím následuje přepis rozhodujících okamžiků tohoto významného dne:

14.00 Bílý Tesák přijímá Bohoušovu výzvu k účasti na večerní intelektuální debatě v restauračním zařízení Konvikt, kde budou stanoveny zásadní body pro realizace jejich dlouholetého snu – dobrodružné expedici na odjakživný vrchol duchovních dobrodruhů – Krušnou horu. Sraz domluven na 18.00 v místě.

17.59 Bílý Tesák vstupuje, nebo spíše je vtažen, geniem loci lokálu.

18.06 Bílý Tesák dopíjí první plzeň.

18.14 Bílý Tesák dopíjí druhou plzeň.

18.20 Bílý Tesák dopíjí třetí plzeň současně s příchodem Bohouše.

18.21 První krizový brífink – Bílý Tesák sděluje, že záhy odchází domů, neb přišel jen na jedno, a taktéž přislíbil Monice přijíti nejpozději v 19.00. Po krátkém brainstormingu přítomných je tento problém odložen na pozdější dobu.

18.30 Bílý Tesák dopíjí čtvrtou plzeň, Bohouš načíná první.

18.32 Byly přineseny škvarky, což v Bílém Tesákovi značně zvýšilo odhodlání co do dobrodružnosti pojetí expedice a tudíž rozhoduje, že trasa Nižbor – Krušná hora bude vedena přímo, tzn. „cestou necestou“, pročež je zapotřebí sehnat mačety.

18.49 Byl přinesen vepřový jazyk s křenem, a Bílý Tesák v rozrušení rozhoduje, že čas příchodu na Krušnou horu musí korespondovat s východem zimního slunce, „jinak to nemá vejšku“, a tudíž začátek pochodu stanovuje orientačně na 02.00. Bohouš nadšeně souhlasí, neb se nezamýšleně zrodil přerod kvantity v kvalitu, a otázky fysis se překlápějí do otázky metafysis, a expedice tak získává značný duchovní rozměr, neb rozjímání při -10 °C s pohledem na vycházející slunce může snadno přivodit mysticko – filosofickou extazi, na kterou se již oba těší.

19.10 Přichází Zdenda a za všeobecného nadšení obdarovává své komplice kostarickým pivem, přivezeným z cest po dalekých krajích.

19.16 Bílý Tesák dopíjí šestou plzeň a Zdenda prokládá přinesený vepřový jazyk křenem, plzní a líčením zážitků z jeho právě absolvované cesty po Kostarice. Po krátkém zhodnocení je konstatována mnohem vyšší obtížnost a psychologická náročnost EKH ´09, ve srovnání s dovolenou ve středoamerické džungli, takže se objevují první obavy o schopnosti účastníků akci vůbec realizovat, resp. přežít.

19.26 Veškeré obavy mizí spolu s dalším vepřovým jazykem, křenem, a plzní.

19.58 Přichází Pirda, a za všeobecného nadšení je jako znalec prvotřídních skotských lihovin obdarován kostarickou pálenkou v PET láhvi.

20.06 Bílý Tesák dopíjí osmou plzeň a rázně se rozhoduje, že zatelefonuje domů informaci, že je již na cestě domů, a následně se zvedá k odchodu.

20.53 Jazyky se již poněkud pletou, došel křen a Bílý Tesák se opakovaně zvedá k odchodu, neb přislíbil, že bude doma nejpozději ve 20.30, a svoje odhodlání k odchodu projevuje rázným dopitím desáté plzně se slovy, že „již toho bylo dost“.

21.29 Spolu s příchodem dvanácté Tesákovy plzně se někteří rozvzpomínají, že je třeba se vrátit k tématu večera a vyřešit některé zásadní otázky EKH ´09.

21.50 Zdenda dopíjí svou desátou plzeň ve spěchu, neb, jak říká, „musím stihnout ten poslední vlak ve 21.45“.

22.36 Expediční přípravný výbor se skládá na útratu a malátně vstává od stolu. Někteří již po několikáté. Jediný Pirda se vzhledem ke svému pozdnímu příchodu příliš nepotácí, a svým kolegům se nekolegiálně a zcela otevřeně směje. Bílý Tesák se pokouší telefonovat domů informaci o tom, že přijde nejpozději ve 22.00, což, jak opakovaně tvrdí, je jeho poslední a definitivní chlapské slovo, o čemž se záhy přesvědčujeme, neb po zbytek cesty na metro zarytě mlčí. Ostatní nadšeně a co nejhlasitěji provolávají slávu Krušné hoře, významným cestovatelům a plzeňskému pivu, což zejména krásně rezonuje celou Bartolomějskou ulicí.

Pátek, 4. prosince

Tento den se uskutečnila schůze organizačního podvýboru, resp. Sekce pro kritické hodnocení. Zúčastnili se: Pirda, Bohouš. Omluveni: Bílý Tesák, kterému účast doma na poslední chvíli zatrhli. Nedostavili se bez omluvy: Zdenda (ten darebák Pirdovi nezvedal telefon). Místo: Indigo. Čas: 19.00-21.30.

Schůze byla značně ovlivněna atmosférou restauračního zařízení Indigo (pozn. i přes neskutečné hajzly z 15. století, jejichž aranžmá musel navrhovat Stephen King po noci strávené s Hitchcockem, Pirda tvrdí, že jde o kavárnu). V zadním traktu určeném nekuřákům, se postupem večera obsadily všechny stoly, přičemž je určitou zajímavostí, že všechny stolky byly obsazeny dvojicemi opačného pohlaví, kromě stolu podvýboru, který obsadilo jedno pohlaví Pirdy a Bohouše. Dále nebylo možné přehlédnout, že výčepní, který do zadního traktu pravidelně jednou za hodinu docházel, si Pirdova příchodu vůbec nevšiml a intenzivně ho ignoroval, přičemž se zřejmě nejednalo o cílené zaměření se na Pirdovu osobnost, neboť obsluhy se nedostávalo ani ostatním návštěvníkům traktu. Nakonec se dílo zdařilo díky sličné dívce skandinávského typu, která Pirdovi nesměle donesla plzeň. Chůze a neobyčejná grácie této dívky zaujala podvýbor natolik, že nejdříve bylo nezbytné vyřešit otázku, co jí je. Po hodinové debatě došlo ke shodě v tom, že slečna nepochybně prodělala náročnou operaci kyčlí a současně lobotomii, jak to ostatně Pirda vyjádřil obchodnickou hantýrkou tzv. „2 v jednom“. Výčepní grácii slečny vhodně doplňoval svou elegantní chůzí životem unaveného bývalého poloprofesionálního tanečníka.

Zbytek večera byl víceméně vyplněn politickou přednáškou Pirdy na téma „Expedice jen pro silné“ a vzpomínkami na jeho krušné dětství, které ho však dobře připravilo na kariéru muže, resp. na přežití, to vše korunováno a shrnuto do zcela zásadní ideologické věty „Žádní pečení holubi mi v dětství do klína nepadali“.

Významný je i Pirdův čestný závazek, že zařídí doménu i webové stránky expediční. Taktéž se zapojil do materiálního obohacování výpravy, neboť obstaral základní vybavení výpravy trhavinami. Investoval částku 17,90 Kč do 100 ks výbušniny „Pirát“, vybojovanou ve slevě v Lidlu. To samo o sobě dává tušit, že expedice opravdu nebude pro nikoho, komu padají holubi do klína.

Úterý, 8. prosince

Opět jeden z významných dějinných dnů lidstva. Kolem 18.00 se u tradičního svařáku (který však se svařeným vínem má pramálo společného) ze stánku plného ukrajinek na Náměstí Republiky sešlo kolegium v tomto složení: Adamík, Maruška, Bohouš a Vůdce (Bílý Tesák). Po úvodním extempore, kdy byl před nepřízní počasí se ukrývající Adamík francouzsky vykázán z výklenku restauračního zařízení ve staré celnici se skupina přesunula k vedlejšímu obchůdku s kosmetikou. Maskérka za pultem se tvářila dosti netečně na situaci několika individuií s kelímky přímo před vchodem. Bohouš prohlásil, že v případě potřeby je ochoten si od paní koupit tubu indulony, aby tak zamezil případnému příjezdu zásahové jednotky, přivolané vedoucí obchodu. Maruška poznamenala, že něco takového zřejmě obchodnice nevede. Naštěstí nebylo třeba uchylovat se k tomuto opatření a účastníci mohli v klidu dopít své číše s bolehlavem. Maruška záhy oznámila, že odchází na nějaké sportoviště, neb je jí třeba hubnouti, a nelze vyloučit, že její odhadem třicetikilová postava pod zimní bundou skrývá nejedno překvapení. Načež odkvačila. Bílý Tesák rázně zavelel k napravení si chuti po „svařáku“ a po krátké disputaci na téma „která hospoda není na hovno“ se šlo k Templářům. Zde byla zejména rozvíjena myšlenka duchovního odkazu Krušné hory a bylo všeobecně konstatováno (většinou hlasů v poměru 2:1), že Adamíkovy brdy.info stojí za starou belu a nastal čas dát lidstvu něco víc, takže krom expedice KH vbrzku dojde k vytvoření platformy pro vytváření krušnohorácké idelogie v tom nejlepším slova smyslu. Nutno poznamenat, že schůze u Templářů byla poznamenána Adamíkovými stížnostmi na to, že ho opít se stojí příliš mnoho peněz, pije už kolikátou plzeň a je stále střízliv, což, jak konstatoval, je na hovno. Tuto svoji stížnost opakoval i po zaplacení, načež prohlásil, že nemůže chodit, neb neovládá nohy, a že přijatou dávku alkoholu přece jen trochu cítí. Po vyvlečení na ulici se Adamík zahalil v důstojné mlčení a dokonce nereagoval ani na informaci, že jeho brdy jsou na nic. V ulicích noční Prahy převzal po zbytek večera iniciativu Bílý Tesák, který se neostýchal sdělovat světu svá nejintimnější politická přesvědčení. Za kotvou ho Bohouš upozornil na skupinu asi dvaceti prosmažených chlapíků, kteří zcela jistě nazamýšleli kolektivně podpořit ligu pacifistů, načež se lidstvu dostalo dalšího z Tesákových nesmrtelných výroků, neboť poté, co rozhodl, že se s nimi budeme prát, reagoval na Bohoušovu námitku, že nemáme tank, a že by se někteří měli raděj uklidnit, slovy: „Já chci zůstat agresivní! Taková je doba...“ Naštěstí se ale událo kulový a krušnohoráci i s brdákama se rozešli do svých doupat.

2.8.2010

Rozjíždí se tyto krušnohorácké stránky, jež znamenají krásné dnes a lepší zítra duchovna lidstva. Díky Adamíkovi za prvotní nahození webu, které celé krušnohoráctví posunulo na samotný okraj zániku za mohutného posměchu osudu a mocné díky Josefu Rybákovi za současnou realizaci stránek – bez jehož nezištné píle a zapálení pro krušnohorácké hodnoty doteď vážení diváci sledují Adamíkovy bezprecedentní pokusy o likvidaci a diskreditaci krušnohorácké myšlénky. Samosebou, že expediční přípravy stále probíhají, a čeká se už jen na rozšíření týmu o Bílého Tesáka juniora, což přijde každým okamžikem.

17.2.2011

Přátelé! Kontinuita našeho hnutí je celkem zajištěná, neb BT Jr. alias Ondráš alias Laďa již funguje naplno pro naši věc, a zatím je předpoklad, že povede krušnohorácký svaz mládeže (KSM), přičemž vzhledem k jeho rozměrům už nyní není pochyb o jeho budoucí autoritě. Množí se nám taky okruh spolku přátel Brd, neb Adamík potomky doslova chrlí, a mladý pan Ondřej se slečnou Kateřinou by mohli vytvořit základ základny KSM (nebude-li tatínek dělat scény). Jinak stále probíhá výcvik na Expedici, kolem 26. se uskuteční zkušební výprava do Pustovět, tak kdo budete moci, v 8.45 v nádražce v Rakovníku, odkud se možná vyrazí. V rámci expedičních příprav se uskutečnilo několik výcvikových akcí, a nelze nezmínit víkendové zimní drama v hobitíně, kdy se v teoretickém nácviku uskutečnila výprava pro skutečné fajnšmekry extrémních sportů a můžeme s potěšením konstatovat, že všichni zúčastnění obstáli na 1, byť Adamíkovi bylo šouflo po pečený huse a palačinkách, ale i tak je vidět, že nikdo přípravu na Expedici nepodceňuje, a individuální výkony jdou výrazně nahoru. Závěrem připomínáme, že tyto stránky jsou otevřeny všem spřáteleným myšlenkám a podnětům, takže se laskavě o nějaké podělte s ostatními, a taky upozorňujeme, že do Pustovět budou putovat taky pečené kuřátko a petrolejový zázrak, vonící dálkami a rybinou, který nám z exotického Thajska přivlekli Koumes s Pirdou.

11.3.2011

Pustověty jsou za námi a Okoř před námi – 2.4.2011. Tradiční pochod na Okoř je tradičně považován za spíše oddechovou rodinnou akci, realizovatelnou bez většího úsilí, a některým zdatnějším krušnohorákům nepřijde ani zaznamenáníhodná, takže si z pochodu začasté nic nepamatují. Značným pozitivem Okoře je začínající jaro a velká šance seznámit se s velku lahví kvalitní moravské pálenky. A pokud si vyberete správnou trasu, můžete se vyfotit u rodného domu Antonína Zápotockého. Všem lze vřele doporučit!

A ještě ohlédnutí za akcí Rakovník – Pustověty – Křivoklát: širší obec krušnohorácká sjela se v sobotu ráno na nádraží v Rakovníku, a to v počtu dosti hojném (přítomna i největší vodohospodářská autorita ve střední Evropě s Martinou), aby za startovní teploty -10 vyrazila k nácviku expedičních dovedností. Takže po překonání prvních cca 6 metrů plánované trasy se skončilo v nádražce. Kdo jste ještě nebyl v nádražce v Rakovníku, tak rozhodně doporučujeme k návštěvě, která stojí za to. Nádražáckou atmosféru staré dobré zaplivané nádražky jsme si celkem užili; tedy až na Karlose, který se zde málem poblil, což ale nebyl důsledek prostředí nádražky, ale spíše Karlosova předchozího nezřízeného způsobu života (kilo uzeného bůčku na ex a Jégrmajstr v řádech litrů – taky na ex). K lítosti šéfky nádražky jsme se dlouho nezdrželi, a nebýt následné tragédie v Pustovětách, byl by výlet dopadl dobře. Krátký přehled událostí -

1. Pozření kuřete vestoje na peroně a oslava organizačních schopností Bílého Tesáka.

2. Žízeň.

3. Pivo v nádražce.

4. Prohlídka čistírny odpadních vod, kterou Sláva prohlásil za rakovnický akvapark.

5. Karlosovi je lépe.

6. Nekonečná cesta nekonečným údolím za nekonečné žízně do Pustovět.

7. Pustověty! Hospoda!

8. Hospoda má zavřeno!!!

9. Proklínání organizační neschopnosti Bílého Tesáka.

10. Místní znalec poměrů s kukym v ruce doporučuje Romana v Městečku.

Před zhroucením U Romana se k vyčerpanému týmu přidali odpočatí Koumes a Pirda, kteří zřejmě jako jediní měli dost síly ocenit svéráz jak pana Romana, tak jeho hospody. Doporučení – U Romana v Městečku si objednejte malinovku, ať máte dlouhá léta na co vzpomínat.

Pak už se šlo k Sýkorům v Křivoklátu, kde se zkonzumovalo nehorázné množství palačinek, a kde byl realizován časoprostorový vědecký výzkum (díky Karlosovi a Marušce a neomezeným schopnostem Slávy a Bílého Tesáka prosazovat pravdu proti všem kdykoliv, kdekoliv a očemkoliv). Podle naprosto průkazně ověřených měření bylo zjištěno, že cesta ode dveří Sýkorů v Křivoklátu na perón nádraží v Křivoklátu netrvá přesně 3 (tři) minuty, ale 3:06 (tři minuty šest vteřin), takže na to pozor, aby někomu neujel vlak.

Upozornění!

Poznatkem a poučením z této expediční akce je, že pustovětská hospoda o sobotách zcela nečekaně otevírá až ve dvě, takže při plánování výletu je s tímto faktem nezbytné počítat. Dopolední nasávači mají smůlu. Až tahle skutečnost Slávu přebolí, tak sem třeba přidá pár fotek z výletu.