Dopisy tápajícího tápajícímu
Cože?
Dva tápající si korespondují, k čemu číst takový brak, když tu máme
armádu „odborníků“ na slovo vzatých, a k tomu hezké hezky
oblečené hlasatele, kteří nás od každého tápání ochraňují a
všechny zprávy nám předžvýkají k večeři mezi reklamou a
thrillerem a jejichž svět je naším světem a všichni se máme
hrozně rádi, jenom zlí teroristi nám to kazej…?
Od
každého tápání, to jest od každého myšlení vlastní hlavou, od jakékoliv snahy
vědět a ne jenom věřit a v hospodě
přežvýkávat to, co mi naslintá kapitál z rádiový kazatelny. O to se
tu chceme pokusit, bude to dlouhá a namáhavá cesta, ale když nic jiného,
aspoň naštveme a spravedlivě rozhořčíme pár
„předemvšeckovímů“.
Dopis
první, v němž se Zachar hned zkompromituje citováním Lenina a Engelse
a kde nadává na zdražení některých poživatin.
O
historicích, nástrahách městského života, Komenském, hovadech a
„něčem víc“.
O
potřebách kapitálu; Masařík konfrontován s Leninem a Klímou;
Zachar se ukazuje jako schopný leccos slevit ze svých idejí.
Filosofie
potlačovaná a filosofie pod pantoflem; granty a vložky; kam chodí Ilja
relaxovat?; CO a JAK.
JAK
a CO; Zachar se podřekne ve věci svého oblékání.
Vzpomíná
na Althussera; přemýšlí o myšlení; nabízí oblékání vlastností a je rád že
má ruce a nohy.
Zachar
odmítá Iljovy ideje jako ptákoviny s odkazem na mezipodmětovost;
opět se kompromituje citováním Lenina; konstatuje, že filosofie se nedá
fetovat ani jinak po-, vy- či zneužít; myslí o myšlení a odkazuje na
bruslení; dochází konečně k tomu, že jsme všichni na hlavu;
poslední určení obohacuje o metaforu krys.
O
rozzářených ksichtech a politice; o fotbale a politice; o fetiších a
politice; o „krizi“, „financích“ a politice; o „sockách“ a „svobodných
občanech“ a politice; o Paroubkovi.
…
Ilja je nadšen pitkou absolvovanou v krásném českém krušnohoří, nicméně bojuje s nevolností a „malým člověkem“.
Zachar též vzpomíná v
dobrém na pitku, píše o svých úspěších v oblasti agrokultury a o
nástrahách velkoobchodu.
O
ekonomii ekologie, objektech, subjektech a jiné zvířeně.
Zachar
reportuje o své připravenosti na zimu a též o své připravenosti
občanské. O bossech, senátorech. A nakonec vzpomíná na Egona Bondyho.
Co
se vědělo o občanské společnosti před 200 lety. Mafie
a středověk. O strukturách, perverzních dětech a krušnohorských
houbičkách.
Zachar
o svém vztahu ke kamnům. O koncentrácích a manažerech. O ekonomii a
realitě.
Ilja
o Vánočním fetišismu, poukazuje na důležitost ontologického
záběru a vzpomíná s láskou a pravdou na podpultové a tuzexové zboží.
Zachar
poví něco málo o smyslu a Vánocích a vůbec nic o smyslu Vánoc.
Ilja
o smyslu své práce a o Zacharově možné zajížďce do Helgolandu. O
jeskynní negativitě, času, koncentrácích, gulazích a dalších
neužitečnostech.
O
zmrzlých bramborách a lůzrech v jeskyni, o produkci moci a moci
produkce, o robotech, křečcích a lidech. A o kmínce.
Ilja
o své náročné a hodnototvorné práci, o dějinách, Ježíškovi, trávícím
traktu a sebevědomí.
Zachar
o účincích vína, dharmě, pánu a rabovi a státním ouřednictvu.
Zachar
stornuje plánované symposion u Berounky z důvodů gastrologických
a při jimi způsobené pauze se zamýšlí nad spojitostí morálky a
ekonomie.
Ilja
píše o své naplňující a závratné práci a zamýšlí se stavem naší kultury a
vědy.
Zachar opět něco málo o kšeftařích, byrokratech a hvězdném nebi.
Ilja
o své stachanovské práci na „zvyšování efektivity“, vypráví o liberálních
pohádkách a americkém byznysmenovi, o od-vzdělání a maturitním testování.
Zachar
o svém boji s letními vedry. Ve stínu u hausbótu prokládá ontologii a politiku
vychlazeným ležákem.
Zachar Iljovi, 27.
VIII. 11
Zacharův
zásadní dopis, vyjadřující se k důležitým tématům a
problémům světa, nastiňující jejich převratné řešení,
ke škodě miliard lidí i následujících generací skončil nenávratě
vepsí vinou Iljovy kolegyně Libuše, která si ho spletla s podložkou
pro kafe a následně onou tekutinou smazala provždy jeho duchovní
hodnotu...
Ilja
o svém upadání do kontemplace, o surrealistickém podzimu
v krušnohoří, konečně o problému boha a subjektu
zároveň, strašidla a jiné nutnosti počítaje.
Ilja
o svých přípravách na svátky vánoční, o norách a představách.
Těší se na spolupití čili symposion.
Zachar
srdečně zve do hausbótu, píše o svobodném konzumování, Marxových
mladých létech, o faktech a o filosofii.
www.ontolog.byl.cz
outside